26)  miamam (03.01.2012 12:39)

Nenapadá mě nic, co bych ti na to řekla. Protože nejspíš chápeš, že tvoje psaní miluju a já teď nějak...

25)  eMuska (02.01.2012 01:01)

od dnes som háklivá na dúhu

24)  Ivanka (12.12.2011 19:41)

musím dál, promiň.

23)  Alrobell (12.12.2011 12:02)

Tak jsem došla až sem... přečtla si každé slovíčko, které se mi vrylo do srdíčka... z očí mi tečou slzy a regurélně brečím nahlas... můj pes na mě kouká, jak bych se zbláznila a já ze sebe vyhuhlám jen - nečum - pak kliknu na písničku, co si tady přidala a ozve se - preventan, preventan, preventan - proti nachlazení a chřipce! moje brečení se proměnilo v hysterický záchvat - pláč a smích v jednom - takovéhle pocity ve mě tahle povídky vzbudila...

22)  Paja (29.11.2011 22:14)

A je to tady, konec, temno, prázdno Chci tu slíbenou duhu!!!!!!! Jsi sadistka, takhle mě zdeptat, jdu to rozdýchat

21)  Kaca (28.11.2011 08:57)

Na tohle se dá říct jen jedna věc ;

20)  belko (27.11.2011 16:36)

Míšenko.... na posledních pár odstavců jsem neviděla, byly jakési rozmazané...Píšeš neskutečně dobře, velmi velmi dobře, nejen veselé, vtipně laděné věci, ale i toto se ti zatraceně moc povedlo!!!!

19)  annaliesen (27.11.2011 16:25)

tak četla jsem od začátku a tenhle díl mě dostal bulela jsem od začátku až do konce opravdu nádhera

18)  Veruše (27.11.2011 14:11)

Krásně napsaná kapitolka, povídka... Příběh, který musí každýho chytnou za srdce a nepustit. Je to naprosto krásný a já nemám slov, snad jen slzy...

17)  dasa (27.11.2011 13:31)

prekrasne napisane , ale ledva som na to videla ako som slzila z toho

16)  Czistoslava (27.11.2011 13:24)

Tak tedy už ...
Jsi Paní spisovatelka opravdu.

15)  lumik (27.11.2011 11:31)

14)  Annie (27.11.2011 11:26)

Mě bylo jasné že to přijde ALE nenapadlo mě že budu brečet jak blbá

13)  Jula (27.11.2011 11:03)

No, a jak má teď asi fungovat, když tu bulím jak želva? Věděla jsem, že to přijde, ale tak nějak mě to stejně hodně vzalo. Zuzka je hrozně silná, nedovedu si představit, že bych něco takového zvládla. Jdu to strávit někam mimo.

12)  Fanny (27.11.2011 10:39)

Co říct??? Co se dá teď říct??? I u téhle povídky jsme věděli, že to přijde, ale když to přišlo, bylo to jiné... Malá duhová lež a nádherná hudba

11)  witmy (27.11.2011 10:15)

až popadnu dech tak ti možná napíšu jak to bylo nádherný a jak jsem vživotě nčetla nic tak krásně smutnýho dokonalí.....
a tedˇsi du ještě pobrečet...

10)  olspet (27.11.2011 09:41)

Snažila jsem se odolat, ale je to ... no slza ukápla. Fakt smekám. Ta pohoda v hudebním pokoji a potom takový klid, než to skončí. Jsi úžasná a opravdu by to byla krásná knížka. Je to krásná knížka, jen zatím bohužel nemá obálku a vydavatele.

9)  kaccag (27.11.2011 09:14)

Od začátku jsem věděla, že tahle kapitola přijde a pokaždé jsem doufala, že ještě ne. Míšo, píšeš úžasně ... Dokázalas jsi přesně vystihnout MDL i únavu i nesnesitelnost pacienta ... Ne u mnoha věcí se dokážu dojmout, dnes jsem ale slzela ze srdce ... jsi sakra dobrá

8)  HMR (27.11.2011 07:05)

Jo... no, co říct?

7)  Bye (26.11.2011 21:27)

Ach. Můj. Bože. Ona to opravdu musela udělat.
Věděla jsem, že Vítek odejde. Věděla jsem, že mě to zasáhne. Věděla jsem, že to ve Tvém podání bude síla. V ničem jsem se nemýlila.
Ano, takovéhle konce nebývají hezké. Lidé, kteří vědí, že umírají a dlouho trpí, nebývají právě milými a vděčnými společníky. A ti, co se o ně starají, jsou z toho unavení a otupělí. Přesně tak to je...
Míšo, tohle mě fakt dohnalo k slzám. Spousta nádherných míst.
"Tlukot mého srdce míjející se s tím Vítkovým."
"Poslední jeho důstojnost a moje lež."
"Jenže ta duha byla nejspíš jeho poslední malá lež."