2)  Kate (16.10.2021 22:50)

leelee, mnoho otázek a tak bolestně málo odpovědí. Naše společnost je bohužel nastavená tak, jak je. Pokud budu mluvit o české společnost, tak... Nevím, jestli to má nějaké historické konotace, kdy nacisté a pak komunisté opakovaně zlomili/lámali páteř naší společnosti, anebo je to něco z 19. století, ale slyšela jsem o ženách, jejichž příběhy byly velice smutné a opravdu se částečně vnímaly jako viníci. Nevím, proč to tak je, ale věřím, že se to může postupně měnit. Bude to chtít neustálou snahu o to, aby se toto nastavení změnilo a pak třeba za pár let...
Spíš než vyhnout se slabšímu kusu bych v tom viděla "držet hubu a krok a nezapojovat se přespříliš". Pohodlnost v tom být může, a taky to: nepřidělávat si problémy, nebrat na sebe problém druhých.

Máš velmi dobré postřehy. Nejen o odboji a první pomoci. Člověk si vždycky říká, že by určitě pomohl, ví naprosto přesně, jak by se zachoval, ale... Jak by to bylo ve skutečnosti?
Některé ženy nahlásily domácí násilí nebo znásilnění na policii a policista jim řekl, jestli si je ta dotyčná jistá a jestli to nepřehání... Udělat ze znásilněné, týrané ženy hysterku... Možná je to i něco systémového, co potřebuje změnu.

Severus rozhodně chápe rozdíl mezi dobrem a zlem. On je velmi charakterní postavou. Myslím si, že to, že se nějakou dobu podílel na zlu, předtím než byl Brumbálovým špionem, vyplynulo z jeho zklamání z lidí a z nedostatku lásky, i přestože jeho matka se mu snažila dát tolik lásky a péče, kolik jen dokázala.

Malý zraněný kluk, který nechápe, proč je k němu otec zlý, přestože nic špatného neudělal. Nenávist vůči tomu, kým Severus je. Není se asi čemu divit, že se toto projevilo poté v jeho nenávisti k mudlům. Jsem ovšem ráda, že se za tohle už Severus dostal.

Jsem tak šťastná i za Severuse, že pomalu, velmi pomalu může začít být šťastný. Zaslouží si to.

Děkuju moc, leelee! Jsi skvělá!

1)  leelee (11.10.2021 23:50)

Proč je naše společnost nastavená tak, že oběť samu sebe vnímá jako viníka?
Pramení to z naučené reakce okolí "hlavně se moc nezapojovat, držet hubu a krok"?
Nebo je v tom instinktivní potřeba vyhnout se slabšímu kusu, případně si kopnout taky, pohodlnost?
Vina - trest jednoduchá rovnice, ale kde je oběť?
Opravdu nám stačí první dojem a všechno po sebechatrnějším vysvětlení vyletí komínem?
Vždycky, když se někde provalí domácí násilí a podobně, jen se pozastavujeme nad tím, jak dlouho to trvalo a proč nikdo z okolí nezasáhl. Zameťme si před vlastním prahem, kolik z nás by zasáhlo?
Stačí, že se nás to netýká právě teď a to máme hrdinů,... třeba takový odboj, jedno jaký (vím že je to skoro tvoje téma), by praskal ve švech. V reálném čase skutek utek...
Kolik z nás ovládá v simulovaném prostředí ku příkladu první pomoc, a kolik z nás by reálně pomohlo na ulici?
Z obětí se stávají agresoři a my tomu jen přihlížíme, ten koloběh se nezastavuje, proč by měl?
Silná osobnost jako Severus logicky chápe rozdíl dobra a zla. Nemyslím si, že by svoje činy (myšleno zlo) inicioval sám za sebe, výlučně pro nějaký vyšší cíl.
Když se ponořím hlouběji vidím vyděšeného kluka, tak vyděšeného, že neumí přijmout jednoduchou pravdu, není to jeho vina. Možná to zapadlo na správné místo, když ho Hermiona objala, jasný projev účasti a naprostý protiklad odsouzení, zárověň balzám na obnažené city a emoce o kterých ani nevěděl, že je odhalil. Úlevu tady vidím i jako opatrný pocit štěstí, sice je tady nový, ale to se usadí.
Pro odlehčení předpokládám, že na konci kecá a vůbec nemusí nic nastudovat , minimálně ne právě teď, jen si chce užít výsledek svého odhodlání