18)  ambra (12.04.2011 22:44)

Prostě jsem musela začít takhle. Bod dva - musím se pochválit, šla jsem se projít jen dvakrát . Vůbec se mi nechce pouštět do nějakých rozborů, nejraději bych Ti to tu zaplavila smajlíky a citoslovci, ale TOHLE si zaslouží víc. Mnohem víc, než tu nakonec nechám, ale aspoň to, co bylo pro mě podstatné. Co všechno jsi dostala do 26 kapitol? Příběh velké lásky, která přežila nejen odloučení, ale dokonce i zapomnění (v pohádkách jsou princezny vždycky odčarovány a vzpomenou si, Tys nechala své hrdiny vybojovat si svou lásku dvakrát ). Napsala jsi úžasnou scifi moralitu, která jako moralita nepůsobí a není ani na vteřinu otravná. Když rozeberu jednotlivé motivy - epidemie, jen ostrůvek zachráněných "normálních" lidí, upíři, útěk do zaslíbené země, ale třeba i obětování se jednoho z hrdinů, kteří nám stihli přirůst k srdci - nezní to nijak dramaticky a objevně. ALE!!! To by se tyhle ingredience nesměly namíchat v Tvé hlavince. Výsledek má naprosto originální chuť, vzhled, buket a co já vím co ještě. Bude znít divně, když napíšu, že jsem v tom našla všechno? I když mě všechny ty zmínky o časově ohraničené budoucnosti (jen chlapci atd.) celou dobu tak drásaly a já se naivně domnívala, že jsem vytrénovaná, tahle poslední kapitola mě doslova zdrtila. Děkuju za záblesk naděje na konci. Děkuju, že si můžu myslet, že Eva je na cestě... Děkuju za tohle varování, které se snad co nevidět dostane prostřednictvím knížky do ruky všem, kteří buď chtějí být varováni, nebo jim "stačí" přečíst si skvělou knížku. Karolko, chci tlustší Město, chci další Město. Děkuji za ten příběh...

17)  Twilly (12.04.2011 21:57)

normálně standing ovation, Hnědulinko . Je to jasný sukces, věř mi! V mých očích docela určitě. Nemohla jsem si to nepřečíst... a věř, že jsem byla pořádně napnutá. A víš ty co???? Ne??? Jak to že ne???? Ale JO!!! NESKLAMA SI MĚ... opět. Broučku, budu ráda, když se k osamělým zrcadlám v mém knižním regálku přidá i Město. Doufám, že to bude další z tvých nových DĚŤÁTEK

16)  blotik (12.04.2011 21:56)

Musím říct, že přirovnání cukr na dně se mi moc líbil.
A vlastně ti musím vynadat. Epilog je krásný, je super, že budou mít děťátko. Ale já chci vědět víc o tom, co se stalo. Chápu, jde to vydedukovat z té poslední kapitoly. Přesto ale...
Ach jo, je to dokonalé. Já ti tak závidím ten Karolkismus. Škoda, že nejde propůjčovat na delší dobu.
Tahle povídka byla úžasná. Já jsem tajila dech. Ze začátku jsem si myslela, že tam Sheyla prostě zůstane. První větší šok (normální totiž čekaly v kapitolkách na každém rohu) byl, když Sheylu odvezli zpátky. Potom, když jsem se dozvěděla, že se mění. A pak, když jsem se dozvěděla, že se něco dějě s Rezervací. Pak už nebyly normální šoky. Ty už se stávaly obrovskými. Ach jo, jsi dokonalá.

15)  piskot94 (12.04.2011 21:08)

Karolko!
Poslední kapitoly pro mě byly spíše utrpením (samozřejmě v tvém podání velmi příjemným), všechno to bylo špatný, prostě krize (ta se nakonec objevila i u mě, když se mi zdálo o Jasonovi a Sheyle...). A teď je tu ta úplně poslední a epilog... a mě se chce brečet, protože to dopadlo dobře (vrámci mezí)! Co víc ještě říct? Snad se nemusím ani zmiňovat o tom, že tuhle povídku si přečtu ještě nejméně tak dvakrát, třikrát, pravděpodobně i víckrát. A taky doufám, že ji třeba vydáš knižně, protože to bych ji pak mohla mít doma v papírové formě (já jsem to dítě devadesátých let, které ještě věří na papírové zpracování) ! Co ještě? Jsem teď naměkko, možná pak ještě něco připísnu... ale teď jdu číst znova .
Já se ti klaním a uctívám tě!

14)  semiska (12.04.2011 21:06)

Jason neměl rozhodování nijak lehké. Věděl, že nemůže do nové Rezervace vzít všechny. Díky velmi moudré rádkyni, své ženě Shey, udělal to nejlepší, co se v dané situaci dalo podniknout. Nakonec to všechno přeci jen dobře dopadlo, i když ztrát na životě nebylo málo... Nakonec se jim v novém domově poštěstilo a zadařilo
Tento celý příběh držely za ruce a byly s ním propleteny tyto dámy: strach, utrpení, láska, úzkost, beznaděj, radost, štěstí a pláč. Smekám nad tvým umem, Karolka, a tvá knížka je toho důkazem.

13)  Fanny (12.04.2011 21:04)

Vím, že jsem nekomentovala každou kapitolu jako u předchozích povídek, ale prostě nebyl čas a já s tím nic nemůžu udělat...

Tahle povídka se dost lišila od těch předchozích a musím říct, že při řevu těch deseti tisíců lidí před branami New Yorku, absolutně jsem se Sheyle nedivila, ba naopak ji obdivovala.

Krásný epilog, konečně trochu optimistický , i když si ona nikdy nevzpomněla, kdo byla, na konci to nebylo důležité vlastně vůbec.

Jinak co se týče lidí úplně nevím, co si myslet, ale mohli jim dát alespoň zprávu, co chtějí udělat, oni by se přeci podřídili a odešli... aspoň trochu více času

A já moc děkuju za další nádhernou povídku, kterou jsem si mohla přečíst.

Děkuju

12)  Anna43474 (12.04.2011 20:53)

Ehm...
Teď přemýšlím, jestli řvát, brečet, smát se, nebo co jako!
Tak asi postupně...
Ne, prostě - cítíš to chvění ve vzduchu??? Já jsem z toho úplně pomatená jak včela zjara a asi bude oslavný taneček, nebo tak něco...
Díky
TKSATVO

11)  Pája (12.04.2011 20:52)

Ach jo, Karolko, já nevím jestli je to mnou nebo tebou, ale ty tvoje závěrečné kapitoly a epilogy mě vždycky dostanou, teď se cítím tak trochu smutně, sklesle, radostně, plná nadějí a optimistu, je to vůbec možné, aby člověk cítil tak protichůdné pocity? Ty je prostě ve mně vždycky dokážeš vyvolat
Jason a jeho rozhodnutí, možná nejtěžší v roli radního, jak přítomného tak budoucího, myslím, že zanechal půlku svého srdce a duše v Americe spolu s těmi, které tam musel zanechat a já s ním...ale opět (zase úplně protichůdný pocit) jsem hrozně šťastná, že mu Shey stála po boku a podporovala ho, bez ní by to těžko zvládal
A úžasné finále...epilog...takový posun v čase, který mě neskutečně rozněžněl a naplnil pocitem štěstí a radosti, že konečně našli svůj klid a místo v životě, že je vše tak jak má být...myslím, že to dokazuje i to, že Shey může už mít miminko...no a že toho hned využili, vůbec nebylo špatné
Bude se mi po nich hrozně stýskat, už teď ti můžu slíbit, že se k tomuto příběh ještě určitě víckrát hrozně ráda vrátím a když se to rozhodně vydat (klidně i jako pentalogii ) ráda je všechny uvítám ve své knihovně
Tím to se loučím s tvým příběhem, jeho hrdiny a tebou (ale jen na chvíli) a hrozně mooooc ti za ně za všechny děkuju!!!!!!



P.S. Já prostě miluju HE (kdyby to z mého rozloučení nebylo poznat ) DÍKY!!!!

10)  Alorenie (12.04.2011 20:52)

och karolí. je za námi další pouť.
ti lidé, co chtěli dovnitř...opravdu to bylo, jako kdybych je slyšela. nerada to říkám, ale ti radní z New Yorku jsou opravdoví hajzlové! opustili Rezervaci a spoustu lidí (vlastně upírů), jen aby si zachránili život. ale Jason byl skvělý, jako vždy. moc mě mrzelo, jak se cítil. ale zvládl to. dostal spoustu upírů do bezpečí, a to bylo jediné, co mohl udělat. a Marek...opravdu byl skvělý. to, že tam zůstal vykazuje velký charakter. opravdu jsem nechtěla věřit, že je konec, ale ten epilog... byl prostě překrásný!

Je to skoro jako včera, kdy jsem četla, jak Jasona odhazovala přezka na Sheylině opasku. ta pouť...přes Sheylinu ztrátu paměti, přes cestování do rezervace, přes George Simona, přes Sheylino mučení, jejich shledání, Sheylino uzdravení, Jasonovu ženu, Sheylino zmizení, Jasonovu novou funkci, Ruth, novou Shey, divné podivné něco na hranicích, útěk, vzkaz, budování lodí až sem. k Nové Rezervaci, Sheyle a Jasonovi tak, jak to má být.
Díky téhle povídce se ve mě emoce střídaly během pěti minut nespočetně. bylo to opravdu překrásné.
moc se těším na další výtvor, od kterého se nebudu moct odtrhnout!

9)  mary (12.04.2011 20:48)

lidi jsou svi.ě, tolik bytostí kvůli nim umřelo
Netuším, jak Jason mohl zvládnout přežít s tou myšlenkou, že je tam nechal

8)  MaiQa (12.04.2011 20:08)

Nevím proč, ale dokážu myslet jen nato, že ty lidi tady jsou svině. A potom. Já jsem měla - a stále mám - napětím úplně stažený žaludek. Bylo mi, jako by jsem slyšela křik těch, kteří nebyly dovnitř vpuštěni. Stávali mi z toho chlupy na nohách. Opravdovou hrůzou.´
Vůbec jsem se nechtěla smířit s tím, že je konec, ale ten epilog.

7)  katyka (12.04.2011 19:54)

ahoj Karolka, toto bola skvelá kapitola skvelej poviedky. Škoda, že je už posledná. Postavy a popis boli úžasné, pravdivé, plastické tak, že som im verila každé slovo a gesto. Aj tá situácia, zápletka, celý príbeh... Paráda! Len škoda, že to bol len letmý náhľad do ich sveta, rada by som sa dozvedela viac, o postavách, reáliách, tom, čo sa dialo a čo si vlastne iba predstavujeme. Či sa niečo zmenilo na ich beznádejnej situácii. Toto bola výborná internetová poviedka. Myslíš že je tu šanca na to, že by si ju pretvorila na úžasnú knihu? Nemusí to mať rovno tri časti ako Pán prsteňov, ale takú jednu peknú hrubú knihu by si Sheyla s Jasonom zaslúžili, aspoň podľa mňa Ak hej, tak sa hlásim do fronty kupujúcich Tlieskam za celkový výkon

6)  AMO (12.04.2011 19:47)

Dokonalé! Tak nějak jsem tušila, že v NY dojde k nejhoršímu rozhodnutí. K selekci, kdo přežije... Velmi si vážím obou ochránců a nejbližších spolupracovníků...z jejich chování by se mohli učit všichni.
A při popisu odjezdu lodí, se mi rozmazaly písmenka...nádech výdech nádech...
Pak o sedm let později. nepomohlo ani dýchání ani mrkání. Prý malý pokojík, na malou postýlku.
DĚKUJU!!

5)  Ivanka (12.04.2011 19:42)

Bylo to krásné... Celá tahle povídka pro mě je, ne, vlastně byla, nezapomenutelnou jízdou. Vím, že jsem moc nekomentovala, ale snad mi to odpustíš. Jason i Sheyla jsou spolu a v budoucnu jich bude možná ještě o jednoho víc. A nová rezervace. Když padla věta, že z lidí za hradbami se za deset dní stali krvesajové, tak jsem začala natahovat. pak už jsem brečela otevřeně. Marek tam zůstal... Takovej sympaťák. A poslední odstavec před epilogem mě odrovnal úplně. Doufám, že se tohohle skvostu dočkám někdy i na stránkách knížky...

4)  snizka (12.04.2011 19:33)

co takhle ještě jeden epilog plosím bylo by hezké vědět jestli se narodila holka nebo kluk ale jinak nádhera a hodně napínavé

3)  Jula (12.04.2011 19:20)

Uááááá, nádhera
Jen je mi hrozně líto, že už je konec, Sheyla a Jason mi dost přirostli k srdci
Když si vzpomenu na její návrat do Rezervace a zvykání si na Jasona, tak je mi fakt trochu smutno. Byla to krásné počteníčko

2)  Lus (12.04.2011 19:08)

ach, je to nádherne ) len obrovská škoda, ze je tomu uz koniec , ale tlieskam

1)  dorianna (12.04.2011 19:07)

naprosto úžasný závěr, díky Karolko, za takovou nádheru