Poněkud kontroverzní básnička s mnoha smysly, je jen na vás, jak ji pochopíte...

Další báseň, trapně naducaná emocemi zmatené dospívající. Už vás to musí fakt těžce nebavit.

Jenže víte, co? Já si prostě nedám pokoj a rýpat budu a budu!

Protože jsem tak zlá a vidím na ostatních chyby a potřebuju se z toho vypsat a nutím vás k porozumění. :D A jsem tak drzá, že to zase cpu do rýmů, jo! 8)

Iwka (kdo jinej zas)

Vezmi mě tam, kam patřím.

Hvězdy a my...

Měla jsem psát sloh do školy, ale nakonec se z toho vyklubala moje první zveřejněná báseň. Uvidíme, jak dopadne...

Prostě jen klavír. ♥

Iwka

Je to pryč.

Je to moje první zveřejněná poezie zde, tak jsem zvědavá, co na ní bude kdo říkat. A pokud jde o téma, není podzimní, nebo tak něco. Je to o změně, konci a hledání. Doufám, že nejste moc zmatení, ale snad jsem nenapsala úplnou kravinu, co se týče toho, o čem je tahle básnička.

Příjemné počtení,

NooName.

On, ona a čas.

Každý den. Chodíme do školy, do práce, nakoupit, na zastávku autobusu, jdeme do kina, létáme z bodu A do bodu B a ty/ti ,,šťastnější" z nás pak ještě zpět do bodu A.

Náš stereotypní život a dnešní rádoby moderní svět 21. století.

Jak já ho nesnáším...

Iwka -.-

Noc, ona, on a... NOC

Aby ta předchozí nepůsobila tak smutně... podzim může být i hezký, že?

Tohle se mnou obvykle udělá podzim. Omlouvám se.

Nemám ráda podzim. Divný mezičas v mezisvětě...

Co je to duše? My?

Ty řeči o konci světa mi asi lezou na mozek:)

Keď šeď sa díva skrz okno do duše, melanchólia mrazí a dážď nám kučeraví vlasy, je potreba uchopiť svoju nádej a vyfarbiť ju farbičkami stále silnejšia ♥

Ach ty hormony...

Mít vzpomínky jako na dlani pouhým kliknutím.

Že by podzim?

Láska je vášeň...

(venované Bosorke)

Můj táta, můj hrdina! ♥ A já zběhlá ovečka, co se těžko zachraňuje...

Iwka

Láska s nádechem podzimu.

Ty nejspodstatnější věcí často nejsou vidět. Přesto existují. Trvají...

Stále podzim... smutné.

Jeden z najsilnejších pocitov je práve pocit viny... keď sa vykričí do sveta, veľa vecí sa v človeku uvoľní. Ja tomu verím... čo vy?

Víte, jak vypadá věrná láska? To je to, když s vámi dotyčný zůstane, přestože nemáte ve špajzu ani okoralou kůrku... Nebo smetanu.

Trocha lásky nikdy nezaškodí...

Koniec vzťahu? Koniec leta? Či nám všetkým konce treba???

Nezabudnite, kde niečo končí, iné začína...

Stále podzim... smutné

Vzdorovat jednomu osudu je snad možné. Ale dvěma?

Tohle je... spontánní, jako všechny mé básně a možná ještě víc. Mám pocit, že se to místy absolutně nerýmuje, ale má to sílu, pro mě má. Tohle je prostě život.

Iwka

Smutná

Ambři promiň, nemohla jsem si pomoct, slibuju, že už omezím poezii...

Těžká noc, no...

Jeden horký letní večer...

Květuško, tuhle básničku bych ráda věnovala Tobě, jestli dovolíš. Vím, že to víš i sama, ale nezapomeň, není jedné bez druhé...

... teď jsi a nenávratně mi mizíš. A já nedávám ti do úskovy nic, než své usilovné sbohem.

Než se shledáme, dříve, či později.

Tam, kam jsi odešel.

Na druhém břehu.

--- xoxo, Iwka

Zrcadlo do duše... Začínám rozumět královně ze "Sněhurky", taky se ho někdy zvyknu optat, co si o mně myslí...