Pod oknem se ozývalo dlouhé, táhlé, bolestné sténání desítek lidí, které Dirk nemohl neslyšet i přes zabědněná okna svého pokoje. Neboť v něm sténání vyvolávalo představy konce světa, která v něm zase vyvolávala představu vojáků, přetáhl si přes hlavu polštář a něžně si hladil své překrásné vlasy, které byl připraven chránit i za cenu nejvyšší.

Protože moc dobře věděl, že se musí vyspat, jelikož bez svých osmi hodin spánku by se dost dobře mohl v tom bledém, nezdravě vypadajícími davu lidí klidně ztratit, sáhl k nejnouzovějšímu ze všech nouzových opatření: vytáhl ze skříně medvídka a když se k němu přivinul a pevně ho objal, vzdálené sténání se dalo téměř zaměnit se vzdycháním jeho rodičů, které se tak často linulo z jejich ložnice, že ukonejšen tím známým zvukem konečně pokojně usnul.

Hlubokomyslná, filosofická povídka s prvky eposu, lyrického hororu a červené knihovny. Najdete v ní dokonale skromného a božského hrdinu (který je nejen strašně skromný a okouzlujícíc mladík, ale i osudem vyvolený zabiják zlounů a ochránce nevinných), žhavou nenucenou romantiku, pár kopečků magie a velkou porci zmrzliny, to celé přelité úžasně břitkým ostrovtipem a posypané kopou zombií. Tak co víc si přát?